Žádná svatba, dva pohřby a antidepresiva k tomu – Tisková zpráva – 24.6.2014

Podvodník ze seznamky
Bylo mi 35, když jsem se rozvedla. Připadala jsem si stará, nudná, ošklivá, pro další vztahy nepoužitelná. Seznamovat mě nechtěli dokonce ani v seznamce Náhodě, která se zaměřuje na hledání životního partnera. Prý se musím dát nejdřív dohromady. Rozhodla jsem se zatnout zuby a pod dozorem odborníků spolupracujících s Náhodou, začala hubnout. Od základu změnila image, vyházela celý šatník, podstoupila operaci očí. Chlapi se za mnou zase otáčeli. Jenže já si mezi všemi vybrala toho nejšílenějšího podvodníka a věnovala mu celý dlouhý rok svého života.

Říkal přesně to, co jsem chtěla slyšet
Oslovil mě na úplně jiném seznamovacím serveru, nikoli v Náhodě. Po mailu učiněný gentleman a lichotník. Když jsem ho poprvé viděla, propadla jsem jeho kouzlu docela. Veselý, vtipný, chytrý, svobodný... Prožívala jsem lásku se vším všudy. Divadla, kina, večeře, společné víkendy, skvělý sex. Zdálo se, že Martin je na tom podobně. Po třech měsících se v mé koupelně objevil jeho kartáček na zuby a já byla šťastná. Rozuměli jsme si možná až podezřele dokonale, ale v tu chvíli prostě věříte, že máte kliku.

Bez milosti pohřbil své nejbližší
Pak přišel Martin s tím, že mu vážně onemocněla matka. Vypravil se za ní do Tachova, kde jeho rodiče údajně žili, a tři týdny jsme si jen psali. Dokola mi děkoval za podporu, která ho drží nad vodou. Den před plánovanou oslavou mých narozenin Martin volal, že jeho maminka zemřela. Místo oslavy, se v Tachově chystal pohřeb. Já byla připravená o Martina po jeho návratu pečovat, aby se ze ztráty co nejrychleji vzpamatoval.

Jenže on se nevracel. Ani po týdnu, ani po dvou, ani po měsíci. Dokonce utichly i naše sms. Netušila jsem, co se děje. Pak zavolal, že se jeho otec pokusil o sebevraždu. Převáží ho do sanatoria a musí mu být nablízku. Když se tedy z ničeho nic objevil u mých dveří, nevěřila jsem vlastním očím. Přivezl obrovskou kytku a celý den jsme nevylezli z postele. Večer se oblékl, zabouchl za sebou dveře a další měsíc tvrdil, jak o svého otce pečuje ve dne v noci. Utěšovala jsem se, že to musím vydržet. Na Martinovi mi přece tolik záleží. Když je tak obětavý a laskavý ke svým rodičům, bude se jednou takhle starat o mě a naše děti.

Otce pochoval za necelé dva měsíce. Říkala jsem si, že už je všechno zlé za námi. Jenže od pohřbu uplynulo dalších šest týdnů a Martin se stále nevracel. Neodpovídal na sms, ani nevolal. Tehdy mě poprvé mě napadlo, že bych se za ním do Tachova rozjela. Když jsem mu nápad napsala, obratem volal zpět. Oznámil mi, že upadl do hluboké deprese a léčí se v Plzni v nemocnici. Na doporučení lékaře za ním nikdo nesmí a má omezit i telefonickou komunikaci. Začaly mě opouštět síly. Cítila jsem, že do našeho vztahu investuji příliš mnoho a jen málo se mi vrací. Jeden společný den za dalších pár týdnů samoty? Má to smysl?

Nikdy nedovolil, aby to definitivně skončilo
Zjevil se vždy, když už jsem myslela, že je konec. Ujistil mě, že se mezi námi nic nezměnilo a za pár dní budeme navždy spolu. Nechala jsem se uchlácholit, jako už tisíckrát. Ovládal mě. Naděje na společnou budoucnost, byť značně rozmazanou, mi postupně zatemňovala mozek. Začala jsem se hádat s rodinou, s přáteli, s kolegy v práci. Cítila jsem se hůř a hůř, přihlásily se stavy úzkosti. Dokonce jsem se obrátila na psychiatra a začala polykat antidepresiva. Nakonec jsem se rozhodla vypadnout z toho všeho. Nadechnout se, vyčistit hlavu a srovnat si myšlenky.

Na stopě sedmilháře
Cestou na letiště, jen pár bloků od mého domu, jsem ho uviděla. Stál tam, před vchodem jedné z bank, veselý a v rušném hovoru s partou kolegů v době, kdy měl být v Tachově. Jako ve snách jsem vzala telefon, zavolala na ústřednu té banky a chtěla ho k telefonu. „Je mi líto, právě odešel na oběd, zkuste to později". Místo na dovolenou jsem odjela ke svému psychiatrovi. Když jsem se probrala z nejhoršího, rodina, která si zahrála na detektiva, mě krok za krokem seznamovala s mužem, se kterým jsem rok udržovala vztah. Martin se v Tachově sice narodil, ale už dávno bydlel v jedné z pražských čtvrtí, jen pár zastávek tramvají ode mě. V Tachově nebydleli ani jeho rodiče, kteří se navíc oba těší pevnému zdraví, stejně jako jeho syn, o kterém nikdy nemluvil.

Díky Tomášovi Morávkovi, psychologovi spolupracujícímu s Náhodou, jsem se postupně hrabala ze dna. Šlo to naštěstí docela rychle. Můj „černý pátek" je pryč tři měsíce, vysadila jsem prášky a cítím dobře. Odnesla jsem to sice zdravotně – začaly se mi lámat vlasy, mám zničené nehty a chytnu snad každý vir, co projde kolem, ale to se všechno spraví.

Neverending story
Před pár týdny se Martin znovu ozval. Dělal jakoby nic. I když jsem mu napsala, že hra skončila, že je lhář a ukradl mi rok mého života. Opět jsem byla ta úžasná, děkoval mi za naše setkání, které ho nabije na dalších několik týdnů. Opět lhal - o své sestře, kterou nemá, o práci v Tachově... Poprvé jsem cítila, že mám navrch. Odvahu, říct mu, že vím všechno, jsem však v sobě nakonec nenašla. Dokonce ani k tomu, abych mu řekla, že už se s ním nechci nikdy vidět. Vím, že to nemá smysl, vím, že jde o patologického lháře, ale nejsem schopná udělat radikální řez. Proč?

Text: Monika Čermínová – www.nahoda.com

Informace pro média:
Seznamovací a rozvojová agentura Náhoda vstoupila na trh v roce 2011 s jasnou myšlenkou. Je přesvědčena, že nalezení životního partnera nelze ani v dnešní době omezit na neosobní elektronické služby. Svým klientům poskytuje mimořádný servis osobních konzultací, které vedou k ujasnění jejich představ o budoucím vztahu. Nabízí odborné služby spojené s rozvojem osobnosti klienta z oblasti psychologie, koučování, fyzioterapie či změny image. Navíc se zaměřuje na individuální vyhledávání partnera z vlastní databáze či mimo ni a to vše se zárukou vysoké profesionality a absolutní diskrétnosti. Může pomoci i při následném vedení křehkého vztahu formou partnerského a manželského poradenství. Cílem Náhody je, aby každý klient odhalil své skutečné já, dobře se cítil a vyšel spolu s ní vstříc svému životnímu partnerovi.

http://www.nahoda.com/stranka-zadna-svatba-dva-pohrby-a-antidepresiva-k-tomu-460

 

Zpět na hlavní výpis